15 změn daňové a účetní legislativy, které začnou platit 1. ledna 2016

Zvýšení minimální mzdy, znovuzavedení jednoduchého účetnictví nebo změna pravidel pro školkovné. To jsou jen některé novinky, které začnou platit 1. ledna 2016. Tou největší nadále zůstává povinnost podávat kontrolní hlášení , o které jsme vás už dříve informovali. Přečtete si, jaké změny přichystali zákonodárci v daňové a účetní legislativě.

15 změn daňové a účetní legislativy, které začnou platit 1. ledna 2016

Zvýšení minimální mzdy, znovuzavedení jednoduchého účetnictví nebo změna pravidel pro školkovné. To jsou jen některé novinky, které začnou platit 1. ledna 2016. Tou největší nadále zůstává povinnost podávat kontrolní hlášení, o které jsme vás už dříve informovali. Přečtete si, jaké změny přichystali zákonodárci v daňové a účetní legislativě.

I. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

1. Kontrolní hlášení

Bezpochyby nejvýznamnější změnou je nová povinnost pro plátce DPH, a to sestavovat a elektronicky podávat kontrolní hlášení. To obsahuje podrobné informace o jednotlivých přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních, která vstupují do výpočtu daňové povinnosti a jejichž součet se poté uvádí v daňovém přiznání.

Konkrétně se správci daně bude v kontrolním hlášení jednotlivě (až na výjimky) uvádět DIČ dodavatele, resp. odběratele, číslo daňového dokladu, den povinnosti přiznat daň, základ daně a DPH.

Zjednodušeně lze říci, že jedno plnění bude znamenat jeden řádek kontrolního hlášení. Výjimkou budou plnění do 10 000 Kč včetně DPH (či plnění bez povinnosti vystavit daňový doklad), která se budou uvádět za období souhrnně do jednoho řádku.

Všechny právnické osoby budou povinně sestavovat a podávat kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc (a to i tehdy, pokud mají čtvrtletní zdaňovací období), fyzické osoby ho budou podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tedy měsíčně nebo čtvrtletně).

Lhůta je stejná jako pro podání daňového přiznání, tedy do 25 dnů po skončení období. Upozorňujeme však, že tyto lhůty nelze prodloužit a zároveň zde nemůžete uplatnit benevolenci pěti pracovních dnů „bez sankcí“, jako je tomu u lhůty pro podání daňových přiznání.

Součástí novelizované legislativy jsou i významné sankce týkající se zejména nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě. Podle stávající právní úpravy tyto sankce „nabíhají“ přímo ze zákona a nelze je snížit nebo prominout.

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost uhradit pokutu ve výši:

  • 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správcem daně,
  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
  • 50 000 Kč, pokud nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě, nebo
  • 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení.

Správce daně musí podle zákona (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Správce daně musí podle zákona (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do výše 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

S kontrolním hlášením se pojí velmi krátké lhůty pro komunikaci se správcem daně. Například v případě, kdy správce daně bude mít pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů v podaném kontrolním hlášení (zejména nebudou-li se shodovat údaje v kontrolním hlášení podaném dodavatelem a odběratelem), vyzve plátce, aby údaje opravil. Plátce má poté lhůtu pěti kalendářních dnů na to, aby údaje opravil, resp. původní údaje potvrdil.

V tomto ohledu je podstatný způsob doručování výzev správcem daně. Právní úprava stanoví, že správce daně doručuje výzvy elektronicky, a to:

  • do datové schránky nebo
  • na e-mailovou adresu, pokud plátce DPH nemá zpřístupněnu datovou schránku.

 

V případě, že správce daně doručuje na e-mailovou adresu, zpráva se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Tato varianta se týká těch subjektů, které nemají zřízenou datovou schránku, tedy zejména fyzických osob. Z tohoto úhlu pohledu doporučujeme, abyste si datovou schránku zařídili.

Zároveň upozorňujeme, že sestavování kontrolního hlášení, jeho zasílání a odstraňování pochybností znamená zvýšené administrativní povinnosti pro plátce DPH. Zejména musíte nastavit své účetní a procesní systémy tak, aby dodržovala povinnosti stanovené právními předpisy.

Odesílání kontrolního hlášení Vario plně podporuje. Podívejte se na 3 změny, které jsme udělali, abyste ho bez problému odeslali.

2. Registr nespolehlivých plátců DPH

Upozorňujeme, že v posledních měsících  byla za nespolehlivé plátce DPH označená řada subjektů. Jak jsme již dříve informovali, obchodování s nespolehlivým plátcem s sebou nese dodatečná rizika (příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou DPH, kterou měl z tohoto plnění odvést nespolehlivý plátce svému finančnímu úřadu, pokud je v okamžiku přijetí plnění nebo poskytnutí úplaty o poskytovateli zveřejněna skutečnost, že je nespolehlivým plátcem). Z tohoto důvodu doporučujeme důkladné prověřování vašich dodavatelů v příslušném registru (viz Ověřování spolehlivosti plátců DPH ve Variu).

3. DPH u nemovitých věcí

Od ledna 2016 budou platit nová pravidla pro osvobození při dodání pozemků a staveb (§ 56 ZDPH). Novela znamená rozšíření případů, kdy převod pozemku bude zdaněný, zejména proto, že více pozemků bude spadat do definice stavebního pozemku. V této věci očekáváme informace Generálního finančního ředitelství.

II. ZMĚNY V OBLASTI ÚČETNICTVÍ

1. Obecné informace a zdůvodnění změn

1. ledna 2016 začíná platit poměrně rozsáhlá novelizace českých účetních předpisů, tj. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o účetnictví“), a tzv. účetních vyhlášek (pro podnikatele se jedná o vyhlášku MF ČR č. 500/2002 Sb.). Tyto novely vyvolala zejména povinná transpozice nové směrnice EU (Směrnice č. 2013/34/EU), která nahradila původní Čtvrtou a Sedmou směrnici (z roku 1978, resp. 1983).

2. Kategorizace účetních jednotek

Zákon o účetnictví zavádí tzv. kategorizaci účetních jednotek, tedy rozdělení všech účetních jednotek do čtyř skupin, a to na mikro účetní jednotky, malé účetní jednotky, střední účetní jednotky a velké účetní jednotky.

Smyslem tohoto členění je, že různým kategoriím účetních jednotek zákon stanovuje různé povinnosti v oblasti vedení účetnictví a v oblasti vykazování, resp. zveřejňování. Pro mikro účetní jednotky a malé účetní jednotky (bez povinného auditu) to například znamená, že nemusí zveřejňovat ve sbírce listin obchodního rejstříku výkaz zisku a ztráty, ze kterého je možné zjistit výsledek hospodaření za účetní období, resp. jeho strukturu. Pro střední účetní jednotky a velké účetní jednotky je naopak nově stanovena povinnost sestavit přehled o peněžních tocích (cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Rozdělení účetních jednotek do jednotlivých skupin závisí na třech kritériích, a to na výši aktiv (majetku), obratu a průměrném počtu zaměstnanců. Jednotlivé hraniční hodnoty zobrazuje následující tabulka:

 

Účetní jednotka Aktiva celkem Obrat za rok Počet zaměstnanců
Mikro účetní jednotka do 9 mil. Kč do 18 mil. Kč do 10
Malá účetní jednotka do 100 mil. Kč do 200 mil. Kč do 50
Střední účetní jednotka do 500 mil. Kč do 1 mld. Kč do 250
Velká účetní jednotka nad 500 mil. Kč nad 1 mld. Kč nad 250

 

Pro zařazení konkrétní účetní jednotky do dané kategorie platí, že daný subjekt nesmí překročit (resp. v případě velké účetní jednotky musí překročit) alespoň dvě z uvedených tří hraničních hodnot. Dále platí, že bez ohledu na uvedená kritéria se za velkou účetní jednotku považuje vždy tzv. subjekt veřejného zájmu.

V tomto ohledu je také podstatné, že nově se hodnotou celkových aktiv rozumějí aktiva „netto“ (tj. hodnota aktiv snížená o opravné položky a oprávky), nikoliv aktiva „brutto“, jak tomu bylo doposud. Tato změna je podstatná nejen pro zařazení účetní jednotky do dané kategorie, nýbrž má i další konsekvence (například pro kritéria pro povinný audit účetní závěrky, udělování sankcí podle zákona o účetnictví atp.).

3. Snížení limitů pro konsolidovanou účetní závěrku

Účetní předpisy obecně stanoví v některých situacích povinnost pro účetní jednotky, které tvoří tzv. skupinu podniků, sestavit nejen individuální účetní závěrku (za každou účetní jednotku patřící do skupiny podniků), nýbrž také konsolidovanou účetní závěrku za celou skupinu.

Nově dochází k zásadnímu snížení limitů pro tuto povinnou konsolidaci, a to tak, že konsolidovaná účetní závěrka se bude sestavovat za skupinu podniků, která překročí alespoň dvě ze tří hraničních hodnot, kterými jsou:

  • aktiva celkem 100 mil. Kč,
  • obrat 200 mil. Kč,
  • 50 zaměstnanců.

 

Doposud byly tyto hraniční hodnoty stanovené jako:

  • aktiva celkem 350 mil. Kč,
  • obrat 700 mil. Kč,
  • 250 zaměstnanců.

 

Připomínáme, že konsolidovanou účetní závěrku musí ověřit auditor.

4. Oceňování zásob vlastní výroby a účtování a vykazování změny stavu zásob vlastní výroby a aktivace

České účetní předpisy doposud umožňovaly oceňování zásob vlastní výroby jen na úrovni přímých nákladů vztahujících se k výrobě. Nové znění účetních předpisů směřuje k tomu, aby ocenění zahrnovalo i nepřímé náklady (režie). Současně dochází ke změně v účtování a vykazování změny stavu zásob vlastní výroby a aktivace, kdy je stávající (nesprávné) účtování těchto položek do výnosů nahrazené účtováním a vykazováním jako součásti nákladů.

5. Změna ve struktuře a obsahové náplni účetní závěrky (účetních výkazů)

Novelizovaná právní úprava mění strukturu rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Dochází jednak ke koncepčnímu zrušení některých položek (ruší se například zřizovací výdaje, ruší se mimořádný výsledek hospodaření), ke změně názvu a uspořádání některých položek a dále ke změně v míře podrobnosti vykazování u jednotlivých kategorií účetních jednotek (například u mikro účetních jednotek dochází k významnému zestručnění vykazovaných údajů).

Současně se v závislosti na kategorii účetní jednotky stanovují odlišné požadavky pro uvádění informací do přílohy k účetní závěrce (u řady účetních jednotek dojde ke zjednodušení přílohy).

6. Omezení vyplácení podílů na zisku

Do zákona o účetnictví se poněkud nekoncepčně dostává pravidlo, které omezuje vyplácení podílů na zisku, pokud jsou v aktivech vykazovány výsledky vlastního výzkumu a vývoje. V takovém případě musí „v účetní jednotce“ zůstat taková část nerozděleného zisku, kolik činí zůstatková hodnota neodepsaných výsledků vlastního výzkumu a vývoje.

7. Znovuzavedení právní úpravy jednoduchého účetnictví

Do zákona o účetnictví se vrací právní úprava jednoduchého účetnictví. Jednoduché účetnictví mohou vést menší neziskové subjekty při splnění určitých kritérií:

  • subjekt není plátcem DPH,
  • celkový majetek ani roční příjmy nepřekračují 3 mil. Kč
  • subjekt má některou z předepsaných právních forem.

 

Pro fyzické osoby (podnikatele), které uplatňují skutečné výdaje, i nadále zůstává zachována daňová evidence upravená zákonem o daních z příjmů.

III. DANĚ Z PŘÍJMŮ

1. Školkovné

Tzv. „školkovné“, neboli sleva za umístění dítěte, omezila novela č. 127/2015 Sb. Široké vymezení subjektů, které mohou fungovat jako „školka“, novela zúžila pouze na předškolní zařízení provozovaná:

  • dle školského zákona,
  • živnostensky,
  • dle zákona o dětské skupině.

 

Vymezení „školek“ je podstatné nejen pro nárokování školkovného, ale též pro daňovou uznatelnost nákladů zaměstnavatele, který provozuje „závodní školku“.

2. Minimální mzda

Od 1. ledna 2016 se minimální mzda zvyšuje z 9 200 na 9 900 Kč. Tento parametr má vliv na:

  • osvobození pravidelně vyplácených důchodů od daně z příjmů,
  • roční výši slevy za umístění dítěte,
  • splnění podmínky pro vyplacení daňového bonusu na dítě – dosažení ročního příjmu ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy.

 

3. Solidární zvýšení daně, maximální vyměřovací základy na pojistné

Strop pro příjmy určující povinnost platit solidární zvýšení daně se od ledna 2016 zvyšuje na 108 024 Kč měsíčně, resp. 1 296 288 Kč ročně, což je zároveň maximální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění. Maximální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění není určen, jeho zrušení (původně jen na léta 2013-2015) platí nadále.

4. Poživatelé starobního důchodu

Poživatelé starobního důchodu mohou uplatňovat základní slevu na dani. Roční limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů či penzí činí pro rok 2015 331 200 Kč, od roku 2016 to bude 356 400 Kč.

Připomínáme, že od roku 2015 opět nejsou osvobozeny důchody poplatníků, jejichž zákonem vymezené příjmy, resp. daňové základy, překročily 840 000 Kč/rok.

5. Osvobozené příjmy nad 5 mil. Kč – oznamovací povinnost

Zásadní novinkou od roku 2015 je povinné oznamování osvobozených příjmů, pokud osvobozený příjem překročil částku 5 mil. Kč. Oznamovací povinnost se nevztahuje na údaje přístupné správci daně z veřejných rejstříků (například katastr nemovitostí), oznamovat se budou např. osvobozené dary a dědictví.

Za porušení můžete dostat sankci až 15 % z částky neoznámeného příjmu.

6. Rezerva na nakládání s elektroodpadem – solární panely

Novela zákona o rezervách zavádí novou rezervu, která se týká některých subjektů provozujících solární panely.

 

Pro Altus software vypracovali v Praze dne 21. prosince 2015:

Ing. Jan Molín, Ph.D.

Ing. Jana Vítková, Ph.D.

Ing. Renáta Ježková

MIVO s.r.o.